Četla jsem hodně diskusí, asi i starých, kde se mi tvoje názory dost líbily, i když mnohde s tebou většina nesouhlasila, viz článek o vjezdu s kočárkem do obchodu. Měla jsem za to, že tě rozčilují lidi, kteří si stěžují, nebo si myslí, že mít nebo nemít je jejich právo. Proto mě dost udivilo, jak tě dokáže rozházet, co lidi poslouchají. Nevím, je mě 33, připadám si celkem normální,a Michala Davida jsem v x letech přímo milovala, proto můžu jeho písničky poslouchat i teď, i když spíš ty staré ze sentimentu, nové vlastně ani neznám. Také jsem si koupila minulé vánoce Michala Penka, protože jsem ho jako puberťačka milovala a chtěla jsem si ho poslechnout znovu. Nepouštím si je každý den, ale občas mě chytne taková nálada. Ale nikdy jsem si tyto zpěváky nespojovala s komunisty, spíš s obdobím dospívání, lásek atd. Vondráčkovou nemůžu ani vystát ale přesto si myslím, že má právo zpívat, protože se to někomu líbit může. Dyť kdo může soudit, co je ještě umění, hezká hudba a co už je úchylné? Mě zase připadá úchylná hudba, kterou poslouchají moje děti, kdy ještě Kabáti jsou celkem slušní, a sprosté slova v jedné písničce jsou omezeny počtem třeba pět. Jsou mnohem brutálnější skupiny, přesto mezi puberťákama CD frčí, a ať se mi to líbí nebo ne, je to jejich hudba. Tak nevím, třeba silvestr na nově má být celý věnovaný Gotovi, což mě děsí, ale můžu se přece bavit jinak a ať se dívá, kdo tuhle zábavu rád, ne?
Předchozí