Přidat názor k článku Jak jsme začali kočárkovat

Když byli kluci malý, ještě šátky nebyly, jenom klokanky a z toho neuvěřitelně bolela záda, teď čekám třetí, takže uvidíme. Sice mi dost lidí říkalo, že šátek je lepší, ale já mám zdravotní problémy i s nošením notebooku a teď v těhotenství bych se bez pravidelných masáží nehnula, takže nevím. Myslíte, že je šátek vhodný i pro ženskou s potíži se zády?
Myslím si, že tyhle problémy mají hlavně mámy ve městech, já se MHD svezu tak dvakrát do roka, u nás jsme odkázáni na auta, asfalt je jenom na státní silnici,takže už mám vyhlídnutou terénní tříkolku. (Jestli máte s tříkolnou někdo zkušenosti, podělíte se?)
A spaní s rodiči v posteli, no, manžel vstává v půl páté a mimčo bude muset spát v jiné místnosti. Elektronická chůvička u ucha a musím běžet, když mimi zakníká, aby muže neprobudilo. A navíc, když dítě spí v jiné místnosti, necítí ve vzduchu mlíko a spí v noci déle - vyzkoušeno nejen mnou. Když bylo klukům tak 2-4 roky, občas za námi přišli do postele, ale sami o své vůli a brzo je to přešlo. Jinak já nechci být sobecká, ale s mími zády se prostě tři v jedné posteli pohodlně nevyspíme - a to ani s miminkem, o které bych se pořád bála, že ho zalehnu. Na druhou stranu do určitého věku je samozřejmé, že se od postýlky nehnu, dokud dítě neusne. :-)