Přidat názor k článku Jaká já asi budu máma...

tvůj příspěvek mě chytil za srdce. Mám podobnou zkušenost, kterou jsem jen zmínila, je to jiné téma... Moje máma je učitelka, bohužel je to na ní znát. Je v profesi skvělá, velmi moderní a dobrá, ale...Nikdy jsme si nerozuměly, vždy to byla hrůza a trvá to do dnes. Nic mi neupřela, vždycky jsem "všechno měla", to ano. Jenže... málo kdy jsem cítila, že mě má ráda. Náš vztah je jeden velký boj, snažím se s ní na delší dobu nestýkat (v doprovodu manžela je to lepší, jeho má hodně ráda, mají stejné zájmy)... po telefonu náš vztah celkem funguje. Nechci to rozepisovat dál, ale doufám, že taková máma já nikdy nebudu. O to lepšího mám tátu. Až se ten vztah zdá být směšný,a le naše pouto je strašně silné (možná ho tím i obtěžuju :oDDDD), ale je to TEN NEJLEPŠÍ ČLOVĚK NA SVĚTĚ! Ve všem. Díky, táto!