Přidat názor k článku Jaká já asi budu máma...

Možná jste to tak nemyslela, ale víte, jak na mě Váš příspěvek zapůsobil? Dost netolerantně. My "dobří, co rozesmátě vaříme doma" a oni "špatní".
Na vytvoření nepříjemného dojmu z komunikace stačí i takové výrazy jako "značkové maminy" a "nóbl madame které ani nevaří a chodí do školy pro obědy, zahradu nevedou neb to není IN ..."

Skoro mě vytočil víc, než maminka, která mi na hřišti řekne, že její dítě v deseti měsících běhá a mluví.

I my nosíme hezké oblečení, prostě jsem ho hezké podědila. A šiju. Ale manžel obědvá v restauraci. Co když zmiňované nóbl madame zahradu nevedou, protože je rýpání v hlíně nebaví? Moji synovci chodí na jazyky a já to sestře jenom schvaluju, protože je to jednak baví a navíc už nikdy jim to do hlavy tak nepoleze, jako teď, když jsou malí. A já sama jako školáček bych upsala duši za to, abych mohla chodit na tanečky, jenže u nás nic takového nebylo.

Myslím, že je celkem přirozené, že se kamarádí lidi podobných názorů, koníčků nebo povolání. Když se snažím dostat mezi lidi, se kterými mi není tak úplně přirozeně, tak se nadřu. Ale proč se teda švagrová dřela, aby byla mezi nimi?

Já si myslím, že maminka, která se vám pochlubí, že už jsou bez plín, tím prostě neříká, že vy jste špatná, protože plíny máte. Jí se prostě něco povedlo a tak vám to řekla :-). Když vám se povede výlet do ZOO tak to taky řeknete, ne?