Přidat názor k článku Jaká já asi budu máma...

Tomu se člověk nevyhne. Někoho to trápí víc a někoho míň, ale ještě jsem neviděla maminku, které by bylo jedno, že její dítě ještě neleze (nechodí, nemluví, nenočníkuje...), zatímco to stejně staré vedle jo. To je asi normální lidská vlastnost porovnávat svoji situaci s ostatními. Jsme davoví živočiši. Důležité je držet to na uzdě - u druhého dítěte to jde snáz, u prvního hůř a třeba i upřímný výkřik radosti, že můj prcek už chodí, spolknout v přítomnosti mamky pomalejšího kamaráda. Myslím, že často to tak ty maminky ani nemyslí, tak zlé to zase není.