Přidat názor k článku Jsme mámy stejně jako vy…

Mě to naopak dost povzbudilo. Já jsem docela ukecaná a sem tam si jako každá máma s malým dítětem připadám osamělá. Mám dost problém s tím, jak se mám chovat , když vidím maminku s evidentně těžce postiženým dítětem. Nevím, co je jí příjemné. Balancuji vždycky mezi tím, jestli rychle uhnout pohledem, což mi přijde trapné, nebo se na ni a její dítě přímo zadívat.A to zase nevím, jestli jí nepřijde jako zírání. Článek mi dost pomohl uvědomit si, že se mám chovat hlavně přirozeně, a že maminky postižených dětí nejsou jiné. Mají stejné starosti, jen o dost větší. Fakt dík.