Přidat názor k článku Jaká já asi budu máma...

Promiň Monty, ale já jsem tu nečetla nic o tom, že by se řešil problém o emocionálně frustovaných bohatých dětech (je pravda, že jsem příspěvky nečetla všechny, jen jsem některé namátkově shlédla). Mluvilo se o tom, že některé matky se záměrně povyšují prostřednictvím svých dětí nad jiné. Já osobně si myslím, že jako matky jsme si všechny rovny. Všechny v podstatě prožíváme se svými dětmi to samé, ať je to v teplácích od Vietnamců či ze značkových obchodů. Všechny řešíme problémy co s dětmi, když zlobí, když v noci kňourají, volají maminku a my se nemůžeme vyspat. To jsou samozřejmě jen příklady za vše. A myslím si, že ty matky které se jakoby povyšují na druhé, tak to dělají proto, že jsou samy z něčeho frustrované. Tu frustraci si tímto způsobem vybíjejí a snaží se jí tímto způsobem zbavit. Ale jen tu svou frustraci zakrývají a pohřbívají pod úspěchy svých dětí.

Co se týká toleranci ke konzumnímu stylu života, tak si myslím, že konzumní styl života není jen otázka bohatých lidí. V úvodu svého příspěvku totiž píšeš, že by se toleraci ke konzumnímu stylu života měli naučit i ti, kteří se díky neschopnosti nebo životní filosofii rozhodli ho nevyznávat. Určití lidé jsou schopní a bohatí, lze před nimi jen smeknout, ale někteří se stali schopnými a bohatými i protizákonně. Taky před nimi můžeme v určitém směru smeknout, ale někdo nemá žaludek na to, aby lidově řečeno "kradl a podváděl". Konzumní život vyznávají i lidé z chudších vrstev. Stačí se podívat do hypermarketů plných lidí a podívat se na statistiky o půjčkách a úvěrech. Zadluženost obyvatel roste a roste. Musím říct, že se tomuto způsobu života snažím vyhnout. Není to jednoduché, protože reklamy, které nám něco vnucují, na nás působí ze všech stran. I když někteří lidé tvrdí, že jsou vůči reklamně imunní, já si myslím, že reklama působí na podvědomí člověka a člověk podle ní jedná, aniž si to uvědomuje. Aby naše rodina tento vliv trochu minimalizovala, tak už nemáme ani televizi. Prostě se nám před rokem rozbila a od té doby žijeme bez ní. Ze začátku to bylo "kruté", ale zvykli jsme si.

Musím říct, že se snažím být vůči lidem kolem sebe toleratní. Ale když mi moje matka řekne, jak bych měla řešit své partnerské problémy, protože tak to dělají ve Vyvolených nebo jak bych měla vychovávat své dítě, protože tak to dělají všichni ve Výchově manželek, tak to mi naskakuje husí kůže a o lidech, kteří sledují tyto pořady si myslím své. Snažím se být toleratní, ale když se setkávám s lidmi, kteří prostřednictvím těchto pořadů tak trochu žijí svůj život, tak to už jde tolerance stranou a já se nemůžu ubránit tomu, že rovnou takové lidi odsuzuji. Ano, máš pravdu, každý máme jiný žebříček hodnot.