Přidat názor k článku Jsme mámy stejně jako vy…

Ahoj všem, nezažila jsem situace jako Zuzka a další, ale měla jsem nedonošené a těžce postižené dítě, které v 17 měsících zemřelo v nemocnici, odkud prakticky ani neodešlo. Lidi mě tedy s malým na ulicích nepotkávali.

Kdo mě neznal, tak si možná mohl říct, že jsem nějaká divná... stopy po pláči, nervy na pochodu, stres a deprese, i když jsem se snažila ovládat, naděje i beznaděj, bezmoc a úpěnlivé přemýšlení jak to vyřešit a co dál, i když ono nic moc řešit nešlo, aspoň ne mými silami atd.

Ale lidi, co mě znali a VĚDĚLI, se chovali velmi různě. Někteří se odvraceli a radši mě nepotkali, nebo jen tak na půl úst pozdravili a honem spěchali pryč... Celkem to chápu, asi honem nevěděli, jestli se ptát/neptat, jak se ptát, dotknou se mě nebo ne, nebudou zbytečně jitřit už tak dost hlubokou ránu atd. Ale i tak mě to leckdy zamrzelo, hlavně od některých. Jiní se zase vyptávali až příliš, až jsem měla pocit jakési "bulvární" zvědavosti. Ale ten první přístup "nevidět nebo jen rychle pozdravit a zmizet" dost převažoval.

Cítila jsem se dost sama a ocenila bych, kdybych se mohla "vypovídat" Opravdu platí, že sdělená starost = poloviční starost.

Nejvíc mi vyhovovalo chování lidí, kteří se ke mně chovali úplně normálně a kteří - když měli čas a byla na to situace - se mě s upřímným zájmem zeptali, jak to s malým vypadá, a dalšími otázkami mě povzbuzovali v tom, abych jim řekla co nejvíc.

Oceňovala jsem lidi, kteří mi na rovinu řekli: "Evi, vůbec nevím, jak se k Tobě chovat, co Ti říct nebo neříct, tak mi kdyžtak promiň, pokud řeknu něco nevhodného, ale opravdu mě zajímá, jak se daří malému i jak to zvládáš Ty." Myslím, že upřímný zájem se pozná a byla jsem za něj vždycky vděčná.

Stejně tak jsem byla vděčná za svobodu volby u některých prima lidí - někdy se "vypovídat", jindy říct "promiň, dnes se mi o tom nechce mluvit" - a ti zlatí lidé to "vzali" oboje. (Volba "vypovídat se" byla ovšem mnohem častější).

Ze své zkušenosti se tedy přimlouvám za upřímnost, otevřenost, citlivost a vstřícnost... myslím, že to by mohlo fungovat v mnoha složitých situacích. Všem přeju hodně síly a moudrosti!