Přidat názor k článku Dudlíková zkušenost

Rád bych přispěl svou troškou do mlýna. Dítě nemám a pravidelnější čtenářky mých příspěvků asi vědí, že zřejmě mít nebudu:-)
Nicméně můj bratr byl po "dudlíkové léčbě" docela dlouho, vlastně až do dospělosti, postižen takovým malým syndromem:-)))
Matka porodila zároveň se svou přítelkyní z druhé ulice. Obě měly kluky, kluci se kamarádili...a jednou kamarádčin syn přišel bez dudlíku. Bylo mu asi rok a půl. Máti, která viděla dítě bez dudlíku, podlehla soutěživosti a pod dojmem "Když on, tak můj syn taky " tak dudlík bráchovi schovala.
Všechno bylo naprosto fajn, brácha je flegmatik, takže spíš se po mamince koukal vyčítavě, než aby nějak extra protestoval.
Jenom večer, když ulehl, tak si vzal roh přikrývky, zežmoulal ho a pěkně si ho rukou mačkal...
Abych to zkrátil - jeho povlečení má dodnes pravý roh přikrývky podivně pokrčený...:-) Je mu 36 let:-)