Přidat názor k článku Dudlíková zkušenost

Moje starší dcera cucala palec od narození, dudlík odmítala. Nechávala jsem to být, protože jsem netušila, že si tím křiví patro. V šesti letech už bylo vidět, že má předkus (domluvit jsme zkoušeli znovu a znovu, nic) a na ortodoncii nám řekli, že toho musí okamžitě nechat, že zavázat rukáv. Tak jsme zavázali na noc a na TV rukáv (je zapotřebí dlouhé triko), přes den jí ho obazovali obvazem a pořád jí hlídali. Běhala jsem za ní i na WC a tahala jí palec z pusy. Dnes jí bude devět, palec už si přes den necucá, na cnoc má stále zavázaný rukáv, předkus má o polovinu menší (do určiého věku¨) se to srovná samo, ale víc už se to zřejmě nezlepší :-(( plánuju vzít jí do specializovaného centra. A najednou ve třech letech s tím začala druhá dcera, která si palec nikdy nikdy necucala...ovázání si sundavá, tkaže zakazujeme a zakazujeme, na noc má také zavázaný rukáv..po první zkušenosti už u druhé dcery rozvoj zlozvyku nedovolím, lituji, že jsem to u starší dcera zanedbala...ale musím říci, že jí v tom podporovali i ve školce, paní učitelka, když dcera nemohla usnout, jí řekla, at si dá palec do pusy....