Přidat názor k článku Jak jsem přestala bít své dítě

Maruško, podle mě strašně záleží na dítěti. Nevidím důvod, proč mého syna mlátit přes zadek, když se s ním alespoň zatím dá vše řešit domluvou nebo trestem nefyzickým (zákaz Večerníčku, zákaz pastelek, sladkostí atd.) Bitím bych prokazovala pouze svoji fyzickou nadvládu, nikoli autoritu.

Džejn, pokud jde o to být v posteli v osm hodin a ležet - dobře si pamatuji, jak celá naše spavá rodina se ukládala k spánku někdy v devět večer, tudíž děti musely někdy mezi sedmou a osmou. Lehnout a ležet. Kolik hodin já takhle protrpěla. Moji rodiče a bratr stále chodí spát okolo desáté, já tak okolo půl druhé (stejně jako můj muž). Náš syn to nadědil po nás, a já vím, že nemá cenu ho v osm hnát do postele a zavírat v pokojíčku. Každý je nastavený jinak. Pokud by si v posteli uměl číst, bylo by to prima, ale zatím to neumí, stejně jako syn autorky.