Přidat názor k článku Jak jsem přestala bít své dítě

Ale jasně, pokud vám to vyhovuje a máte TAKOVÝ REŽIM, tak proč ne, ať třebas chodí spát až ráno. Jde o to, že pokud prostě chceš, aby to dítě již spát šlo a je to v době, kdy podle tvého režimu má jít spát, tak prostě neexistuje, aby běhalo po bytě a ty si s ním nevěděla rady. Je to stejné, jako byla "nočníková debata"- jestliže si má dítě sednout, tak si prostě sedne, lhostejno, jestli na nočník nebo v autobuse. Prostě jsou věci, o kterých se nediskutuje (viz třeba ono běhání po cestě apod.). Pokud ty jako máma chceš (a vyhovuje ti to), aby tvoje dítě chodilo spát ve 2 ráno, protože víš, že vám to vyhovuje a má to kdy dospat, tak proč ne. Ale až budeš chodit na 6 ráno do práce, tak pochybuji, že ti pobíhající prcek ve 2 ráno bude vyhovovat.... Pak by mělo nastat vysvětlení situace a nemělo by se prostě stát, že to dítě neposlechne.
Demokracie může samozřejmě fungovat v jiných věcech, typu které chceš dnes tričko, jaké ponožky, s jakou hračkou si budeš hrát, ke svačince banán nebo pomeranč apod. Dítě si samozřejmě spoustu věcí může určovat samo, protože si musí v sobě vypěstovat osobnost, která je zodpovědná za sebe a za sebe i rozhoduje, ale jsou prostě věci, kde je demokracie jen a jen na škodu.

A pokud někdo nebije své dítě, protože se s ním rozumně domluví, je to naprosto v pořádku - proč trestat dítě, které umí poslechnout. To které to neumí (nebo spíš nechce) by prostě námi rodiči prostě mávat nemělo. Dítě, které je zvyklé "mávat" je pak trestem pro okolí. Rodinu, učitelky, kohokoliv, s kým přijde do styku....