Přidat názor k článku Jak jsem přestala bít své dítě

Dobrý den,
překvapila mě podobnost článku s tím, jak je to u nás.
Mám dva syny, věkový rozdíl necelé 2 roky, staršímu jsou teď 3. Dřív jsem ho taky trestala i fyzicky, pak jsem se nad sebou zamyslela a už to cca půl roku nedělám. Vůbec. Potvrdilo se mi to i ve chvíli, kdy staršího za zlobení plácnul manžel a mladší šel hned bráchu plácat taky. Těžko mu pak vysvětlovat, že brášku nemá mlátit, myslím, že je ideální jít mu příkladem.
Také trestám prostě jinak, podobně, jak psala autorka článku v reakcích. Jde z písku dokud neslíbí, že už bude hodný, musí jít za ruku dokod neslíbí, že nebude utíkat atd. Pokud slib poruší, tak jde za ruku po zbytek dne s tím, že zítra už to snad zvládne a tak dostane zase šanci. Ale zajímaly by mě i další nápady na tresty. Jak by jste např. reagovala nyní, kdyby kousl sestřičku téměř do krve? Tady se mi zdá pouhé vysvětlování málo, bála bych se, že to zkusí znovu. U nás se to tedy naštěstí už dlouho nestalo, ale je to jedna z věcí, za kterou dříve prostě dostal na zadek.
Eva