Přidat názor k článku Jak jsem přestala bít své dítě

Já praktikuji podobný trest - když dcera (18 měsíců) dělá něco, co nesmí, a na napomenutí, byť opakované, nereaguje, chytím ji pevně za ruce a chvíli držím (a přitom jí ještě zopakuji proč). Párkrát jsem ji zkoušela plácnout, ale z toho měla spíš srandu. Nikdy jsem ji totiž nedokázala plácnout tak, aby ji to opravdu bolelo, a navíc mne trochu děsilo, když pak se smíchem začala bušit ona do mne (mám pocit, že by si mohla zafixovat, že mlátit do někoho je normální způsob řešení konfliktů).
Potvrzuji také, že dcera rozhodně není zralá na tresty typu "potom nedostaneš zmrzlinu", zatím má evidentně problém chápat i jednoduchou časovou souslednost typu "nejdřív uděláme toto a pak teprv toto". To, že danou věc nesmí, však evidentně chápe moc dobře, což jí ale nebrání v testování mé trpělivosti (typický projev je, že okatě ssahá na sporák a přitom křičí "ne, ne, ne".