Přidat názor k článku Jak jsem přestala bít své dítě

"Ještě, ještě, ještě " je vynikající. Docela by mě zajímalo, jestli vztek sestru přešel a nebo jestli se zhroutila v záchvatu smíchu. Teta mi vykládala, jak jednou její syn dostal záchvat vzteku, ječel a zmítal se v předsíní, bezradná došla pro hrnec vody, chrstla to na něj, a bratránek začal řvát:"Podívej, co jsi udělala, polila jsi zeď a loupe se omítka". A jednou jsme byli na návštěvě u kamarádů, měli děti asi pět a tři roky. My jsme seděli v obýváku a děti měly usínat v pokojíčku. Moc jim to nešlo, pořád chodily do obýváku, a asi po desátém vrácení do postýlek a opětoveném vylezení kamarád vylítl a vrhl se za nimi do pokojíčku s řevem, že už teda asi dostanou. Dětičky šup do postýlek, obě daly ruce vzhůru a křičely:"Nestřílejte, my nemáme zbraně." Bylo po vzteku.