Přidat názor k článku Jak jsem přestala bít své dítě

reaguji na větu "radši 1 facku než 2 hodiny domlouvání". Musím přiznat, že tohle bych v pubertě ocenila taky. Ty tátovy litanie mi byly šíleně nepříjemný, bylo to jednak k ničemu protože pořád mlel dokola to samý a jednak by se za tu dobu dalo stihnout věcí, navíc to bylo většinou večer kdy bych už třeba ráda šla spát, ale musela jsem sedět v obýváku a poslouchat jak si na mě "zgustne". Argumenty z mé strany byly zaraženy hned v počátku, takže se ze mě stal celkem rychle pasivní ospalý posluchač, kterému dvouhodninové proslovy šly jedním uchem dovnitř a druhým ven. U puberťáku nedoporučuju.