Přidat názor k článku Kdo živí zombíky?

To nebyl KAMARÁD, to byl můj ošetřující lékař, který ke mě žádné osobní vazby neměl. Šlo o to - laicky řečeno, už si to taky přesně nepamatuji - že jsem měla dle UTZ volnou tekutinu v děloze a nebylo jasné, zda je to krev nebo voda z prasklé cysty. Ten doktor mi do telefonu řekl, že kdyby to byla krev, mohla jsem do rána umřít a ON by si něco takového nedovoli. Podle JEHO názoru mne měli hospitalizovat; že si to jiný doktor riskl a vyšlo mu to, to byl zase JEHO názor.
Mimochodem, dovolenou jsem měla naposled v roce 2001 a to TÝDEN. Nejsem ani na mateřské, protože si to taky nemůžu finančně dovolit.
Jistě, moje práce je ve srovnání s vaší úplně o ničem, doktor zachraňuje životy lidí a já je jenom bavím. Nicméně, když chci mít peníze, taky se nemůžu válet v Thajsku na pláži a musím být pořád k dispozici, brát každý kšeft, který dostanu, protože odmítnout znamená, že vám taky příště nemusí dát nic. Když se něco stane v tiskárně, taky musím třeba ve dvě ráno vstát z postele a jet tam, protože nedodržení smlouvy znamená penále atd. atd.
Opakuji - samozřejmě je to nesrovnatelné. Ale člověk snad ví, do čeho jde. Pokud se mu jeho práce nelíbí, nemusí ji dělat. Nevím, proč by to měli odnášet pacienti. Kdyby bylo po mém, měli by lékaři platy jako mají v Německu a jinde v EU, zaslouží si je - ale na druhé straně by museli mít i takovou morálku a přístup. Moje kamarádka pracuje v nemocnici v Rakousku už skoro deset let, takže vím, o čem mluvím. Obávám se, že s tím, co předvádí někteří doktoři u nás (špatně placení, ano), by v cizině nejspíš neuspěli.