Přidat názor k článku Jak jsem přestala bít své dítě

Mám sice jen jedno dítě (chlapeček-za měsíc mu budou 2 roky), ale stojí to za to. Na zadeček dostane, ale jen za věci pro něj opravdu nebezpečné (manipulace se sporákem, plynovým kotlem, lezení po okně...). Zkoušela jsem domluvy, odlákání pozornosti jinam, zvýšení hlasu, plácnutí po ručičce, ale on vůbec nereagoval a přišel si zase "hrát". Takže po čase došlo i na naplácání na zadeček. Raději mu plácnu, než si necham zmrzačit dítě. Máme sice většinu věcí zabezpečenu, ale máme starší byt po rodičích a některé věci už úplně naší potřebě bezpečnosti nevyhovují. Bohužel je příliš nákladné nebo z technických důvodů nemožné to změnit. Nějaké vztekání ani moc neřeším. Nechám ho vyvztekat (je to paličáček a všechno chce po svém) a je pokoj. Jenom na ulici ho poponesu stranou, ať nezavazíme ostatním :-). Až se uklidní dostane pusu a jede se dál. Za toto ho netrestám.