Přidat názor k článku Jak jsem přestala bít své dítě

Mám jedno dítě, 5-letého syna, je moc hodný. Teď o prázdninách jsme měli takové období,kdy byl hodně vzpurný a dost si dovoloval. V té době mi přišlo jako správné zakročit tvrději a fakt mu dát pořádně na zadek. Jenže to bylo ještě horší, protože prohlásil, že ho to stejně nebolí, kamarádka mi v té době poradila, že prostě, když neposlechne ani na potřetí, vrazí facku. Na její děti to funguje, jsou vychované, uvědomělé a ani nijak vystrašené. Takže jsem vrazila facku, plakal a bylo nám z toho oběma fakt hrozně a začali jsme se víc odcizovat než předtím. Také jsem se omluvila, že to byla chyba, a že mě to moc mrzí. Od té doby jsem otočila o 180 a snažím se mu spíš domluvit, proč je třeba něco udělat. Jsme teď oba moc spokojení, užijem si i více srandy a hlavně - syn poslechne. Jen žádné vyhrožování, že když, tak bude to a to. To se spíš zapře. Prostě na některé dítě funguje i ten výprask na některé se to obejde bez a je to lepší. To už matka pozná, jak je to nejlepší. Samozřejmě je to těžší s dvěma nebo více dětmi, tak uvidíme. Každopádně je to dobrá zkušenost a vím, že tuhle při dalším dítěti nezapomenu.