Přidat názor k článku Jak jsem přestala bít své dítě

Podle mé tchýně (která teda měla své děti vzorně vycepované) je třikrát a dost moc. Ona praktikovala (asi tak kolem 21 měsíců věku - a doporučila to i švagrové při výchově syna, našeho synovce) jednou a když neposlechne, plácnout. Je fakt, že dítě záhy pochopilo, že prostě musí poslechnout. Charakter a základ výchovy se utváří do tří let, co se do té doby nestihne, už nejde dohnat. Viděla jsem na vlastní oči, že to jde, stejně si ale nejsem jistá, jestli je to úplně správně, taky se mi "plácání" nezamlouvá, ale když se do mě roční syn zakousl vzteky tak, že jsem ho nemohla odtrhnout, dostal na zadek a hned se pustil!
Tak nevím, taky jsem byla rozhodnutá neplácat, ale ono to bez toho fakt asi úplně nejde!

PS: Americký pediatr Harvey Karp doporučuje na malá batolata místo plácnutí vrčet, zkoušela jsem to, ale asi neumím dobře vrčet, prostě na naše hádě to nefunguje.

PS2: Manželův kolega trvrdí cituji "Děti mají paměť na prdeli"

Tak si pak vyberte