Přidat názor k článku Jak jsem přestala bít své dítě

Ja kdyz jsem bydlela v Cechach, tojsem deti jeste nemela, ale placani na zadek a obas nejaka facka mi take prislo normalni. Ostatne, moje mama me take dost casto placala a vrah ze mne nevyrostl. Prokoukla jsem a po mnoha letech zivota v zahranici. Ted by me proste placnout dite, ani svoje ani cizi, vubec nenapadlo. Neni to potreba a prislo by mi to opravdu velmi divne a nechutne. Presto tu potkavam mnoho slusnych a slusne vychovanych deti. Samozrejme, tu jsou deti nevychovane, ale to podle mne nema nic spolecneho s bitim, ale s duslednosti. Duslednosti se da docilit i bez biti.