Přidat názor k článku Jak jsem přestala bít své dítě

.... konecne se nasla osoba, ktera pouze zkousi nejlepsi metodu na sveho syna. Proste pouziva mozek, co bude nejlepsi pro celou rodinu, aby byli VSICHNI spokojeni co se tyce vychovy. Jestlize tato autorka dospela, ze sve aktivni dite je lepsi vychovavat bez biti, proc to nejde v rodinach s mene zivymi detmi? Neni to mozna tim, ze proste fyzicky trest je mnohem jednoduzsi vychodisko pro nas pro rodice? Placnu - dite prestane. Ale prestane? Vzdyt to zacne zkouset znovu - tudiz znovu placnu - znovu prestane.... ale zase jen docasne. A je to kolotoc.... porad si svoje dite placam, protoze jsem autorita. Ale jsem? Mozna nejsem. Mozna jsem jen nula. Protoze jen lide se skutecnou autoritou a respektem dokazou "prinutit" deti a mladez ke spravnemu chovani bez biti. Bohuzel takovychto lidi, s darem umet vychovavat slovem je velmi male procento. My ostatni jsme proti nim uplne mazalove. My se musime alespon snazit o to, abychom se jednoho dne (az nam dospeji) mohli postavit pred svoje deti a ty se na nas podivaji a reknou: ".... mami/tati nemeli jste to s nami moc lehke. Dekujeme vam, za to, ze jste nas nezabili za to nase chovani v detstvi...."