Jistě, že by to bylo v pořádku, musí poslouchat všechny dospělí, co se o něj staraj. Jinak bych ho ani nemohla u nikoho nechat. Já mám prostě živýho kluka, na kterýho domluva neplatí. Viz jeho babička: pořád nedělěj to spadneš, to ne,( pomalu, že by ho na kolenou prosila ), a pak ho tam jednou nechám, a on spadl dvakrát s postele!!! Byla starýho dědy, takže vyvýšená. Tak i babička pochopila, že to musí říct rázně a pak poslechl. Schválně zmiňuji říct rázně, protože já ho nebiju a nenechávám bít či plácet za každou cenu, prostě to řeknu rázně, a když to zabere O.K., ale když ne, tak dostane na zadek. Já nebudu koukat, jak se mi zmrzačí dítě, a pak brečet! to mu už nepomůže! Pořád se snažím říct, že se tu nebavíme o týrání, ale plácnutí přes zadek, tak už se proberte!!!!
Předchozí