mas velmi zajimavy postreh.
Muj nazor je ten, ze autorka nas chce upozornit, ze mozna i my doma nevedomky pouzijeme nespravnou vetu vuci detem, ktera muze mit na ne negativni dopad, aniz si to uvedomujeme. Neumime si stoupnou ze sveho tela ven a podivat se sami na sebe tak, jako se divame na vsechny okolojdouci, na kterych si vsimneme kazde chybicky. A nejhorsi je to, ze nase deti, ktere jsou nam nejblizsi musi nase nehezke a ponizujici vety poslouchat, misto, abychom je poucili jak rici dekuji, prosim atd. hezkym stylem. Jsme na ne jak srsne a pak se divime, kdyz udelaji neco z frustrace.
Předchozí