Přidat názor k článku Myslet i na sebe není sobectví

Zrovna jsem se vrátila z kurzu angličtiny - znamenalo to vstát v šest, nakojit, přebalit, obléct a dát malou ke tchýni, chytit autobus tam(bydlím na malém městě)a zpátky....a hle, vůbec mě to neunavilo. Spíše naopak - jelikož chodím na individuální kurz, výborně jsem si popovídala se vzdělanou a velmi zajímavou paní a po návratu domů jsem to rozjela. Nakojila, roztřídila prádlo, narvala pračku plenami, narvala myčku a to vše s malou v šátku, jelikož se chtěla chovat(ještě furt jí tam mám, spí a je velmi spokojená, zatímco já tu poskakuji na balónu).Mám ještě dost práce, ale cítím se na to, jelikož mám výbornou náladu.
I já bych ráda trávila víc času s tatínkem, ale máme to ulehčené, jelikož tchýně bydlí hned vedle, tak je to lépe realizovatelné.
Mimochodem - tchyně učí také rodinnou výchovu na ZŠ a když měly děti namalovat, co dělá doma maminka, a co tatínek, tak to dopadlo dost katastrofálně - většina maminek u plotny nebo se smetákem a naprostá většina tatínků ležících na gauči s pivem a cigárem....KDE SE STALA CHYBA?