Přidat názor k článku Myslet i na sebe není sobectví

Milá IvanoJ, mám dojem, žes to přesně vystihla. Jde o lenost, kterou trpím i já. Ale má na to vliv i okolí a výchova. Když jsem chodila s jednou dcerou plavat, tak jsem dokázala zorganizovat pro druhou hlídání a pro třetí kroužek, ze kterého ji vyzvedával tatínek a chvilku pohlídal v práce a nakonec jsem všechny holky posbírala a odvezla domů. Bylo to dost náročné, ale ělo to. Když si mám ale udělat čas pro sebe, tak hledám tisíc výmluv, co musím udělat a jak by to bylo složité. Na jednu stranu to přisuzuji své lenosti, ale na druhou vím, že si vždycky řeknu, co by tomu řekli LIDI a co chudák manžel, který musí pracovat, aby nás uživil a já se někde budu "flákat". A teď, když si nějaké to flákání dovolím, tak jsem klidnější a snažím se drobné problémy řešit klidněji, a dokonce už se s dětmi někdy i směju a víc si s nimi povídám. Dřív mě všechno štvalo a.....Škoda mluvit.
Přesto mám i dnes výčitky. Petra