Přidat názor k článku Napsáno životem

To víš, průměrný tchán a tchýně tě bude vždycky vinit ze všech problémů svého synáčka, nemyslím to nějak zle, rodiče svého manžela mám docela ráda, ale taky občas můžu za věci, u kterých by mě to ani nenapadlo. A manželův brácha před nějakou dobou přišel o práci, doma to zatajil a rok předstíral, že někam chodí, než se to provalilo, no a podle dědy a babičky za to mohla samozřejmě švagrová.
S chorobou tvého manžela je mi to líto, moje mamka se psychicky zhroutila, když mi bylo asi 11 a jako děti jsme to velice těžce nesly, bylo to náročné pro nás i pro taťku. Ale nejsem si jistá, jestli taťka mamku dostatečně podporoval, myslím psychicky. Duševní onemocnění jsou u nás stále velké tabu a všichni to tenkrát brali jako ostudu rodiny. Mimochodem, u mamky to tenkrát vyvolal asi výboj blesku z telefonu, který ji zasáhl do tváře a do ucha, i když nějaká dispozice tam být musela.