Přidat názor k článku Napsáno životem

Chlapi jsou fakt chudinky. To, co žena zvládne za půl hoďky, jim trvá celé odpoledne. To, co ženská bere jako samozřejmost (bohužel) - prát, žehlit, vařit, umývat, uklízet, starat se o děti, nakupovat atd., to chlapy rozhodí. Můj muž nedokáže ani zajít nakoupit. Snažím se ho už rok zpacifikovat, nedávno se mi podařilo dosáhnout toho, že sám od sebe(!!!) dvakrát týdně luxuje a 1x za tři týdny vytře chodbu u nás v paneláku. Dokonce se občas nabídne, že povozí dopoledne dcerku (je jí 14 měsíců). Takže si můžu v klidu navařit nebo odpočinout. Musím mu vždycky polopatisticky vysvětlit, že prostě není možné, aby ženská brzo ráno vstala, obstarala všechno kolem prcka, navařila, zašla i s prckem na min. hodinovou procházku, nakoupila, uklidila, zatímco mužíček si vstane, až se vyspí, v klidu posnídá, čučí na telku, a ještě je u oběda naštvaný, že ty brambory jsou nějaké rozvařené... Ať si je uvaří sám, borec jeden...