Přidat názor k článku Napsáno životem

Líbí se mi Vaše názory i Vaše forma psaní. Moc jsem se pobavila. Jsem s dvouma prckama doma, tak doma sama kmitám. Ale moc mi to nevadí. Zatím. Až začnu chodit do práce bude asi jinak. Ale problémy začnem řešit až nastanou. Manžel doma nepomáhá, máme k dispozici docela malý byt, druhý byt jako odkladovou plochu přes 50 cm chodbičku, odtamtud jednou za čas odveze muž věci rovnou do sběrného dvora, chodbu vytírám málokdy, jsme tím pádem na patře sami. Máme doma myčku nádobí, pračku a nejsem perfekcionista. Prach a okna mi taky netrápí. Kytky jsem začala pěstovat v hydroponii. To už musí být, aby vyprchalo 1/2 litru vody. Takže zatím neřeším. Vařím. Ale občas jí manžel to samé jídlo 3 dny. 2 dny vždy. Ráno trajdám s dětmi venku skoro 2 hodiny, odpoledne jsme venku všichni. Chodím si běhat, cvičit aerobic, týden jsem si vandrovala Beskydama bez manžela i dětí. Nikdo nám děti nehlídá, takže to bylo na manželovi. Takže jsem spokojená. U mě je to o prioritách. Když mám pocit, že nestíhám a že jsem uhoněná, tak se na něco vykašlu. Taky si nedokážu představit, že bych slyšela, že doma není něco hotovo. Kvůli úklidu se doma nehádáme.