Přidat názor k článku Myslet i na sebe není sobectví

Ahoj Petro,
mám rodiče obdobných vlastností. Moc Ti rozumím. Za 9 měsíců co je syn na světě zde byla moje vlastní matka důchodkyně 4x. Posedět, dát si kávu, vínko, chlebíček u příležitosti narozenin, svátku... Nějaké hraní si s malým nebo vyvezení v kočárku, zatímco já uklízím, myji okna, desinfikuji, to nehrozí. A když se ptám na důvod, odpovědí mi je "Mně taky nikdo nepomohl když jsi byla malá." Ono se lehce zapomíná, že otec chodíval domů do paneláku z fabriky ve 14,30!!!, že o 10 let starší bratr (kterého jí pomohla vypiplat z plínek tchýně) mě vozíval v kočárku. Nevím, kde nabyla pocit, že jí nikdo nepomohl, těžko se mi to přijímá a hlavně proto, že jsem to já, kdo je na 90% věcí sám.
Vydrž. Ahoj.