Přidat názor k článku Začínáme na víceletém gymnáziu

Hm... není asi gymnázium jako gymnázium a základka jako základka.
Tedy osmileté gymnázium, na které jsem chodila já, zkostnatělé nebylo (NAROZDÍL od základky, ze které jsem tam šla); přístup byl naprosto osobní, vyučování projektové, stovky letopočtů nazpaměť jsme se neučili. Počítače jsme měli už před těmi 11 lety mnohem lepší než na mojí původní základce, to samé i nábytek a vybavení... gymnázium vzniklo komplet nové v 90. letech, narozdíl od totalitní základky, jejíž vybavení i učitelé pamatovali nejlepší léta Klementa Gottwalda.
Naši PROFESOŘI na gymnáziu (ani mi nevadilo je tak oslovovat, bylo mi to jedno) byli povětšinou mladší a flexibilní, hlavy otevřené, dalo se s nimi rozumně mluvit, taky tam byla převaha vyučujících mužů - na mém osmiletém gymnáziu nebyla ani jedna "učitelka-ježibaba" - skorodůchodkyně, která by dávno neměla přehled o oboru který vyučuje, protože má pocit, že to co ji před 50 lety naučili na pedagogické fakultě a na večerní univerzitě marxismu leninismu jí nadosmrti stačí (ačkoli přesně takové učitelky jsem zažila na ZŠ).
Naprosto stejnou zkušenost má můj muž (s jiným víceletým gymnáziem a jinou základkou v jiném městě).
Osmileté gymnázium mi umožnilo využít a rozvinout všechny své schopnosti.
Mimochodem z mé třídy na ZŠ se po devítce NIKDO nedostal na čtyřleté gymnázium...