Přidat názor k článku Napsáno životem

Tak to jsem fakt zvědavá, jestli přijde nějaká snacha rozbít hubu mně. I když... já se budu spíš snažit syna vychovat k tomu, aby se neženil. :o)
Sice jsem to tu myslím už jednou řešila, ale vrátím se k tomu znovu - výchova v rodině ty "genderové stereotypy" setřít úplně nemůže. Syn je z domova zvyklý na to, že tatínek uklízí, že si sám vaří, myje nádobí, chodí s odpadkama apod., zatímco maminka třeba opravuje porouchanej počítač (softwarově, se šroubovákem do bedny si lézt netroufnu, tomu nerozumím), má na rozdíl od tatínka řidičák a auto (i když s ním zatím nejezdí, protože nemá brejle), řeší s ním problémy typu "jakej je rozdíl mezi mečem a šavlí"... jenže pak přijde do kolektivu a ejhle, ono je to jinak. Byla jsem skutečně vyděšená, když poprvé přišel ze školky s tím, že je blbý bejt holčička, protože holčičky mají hloupý hračky. Tak jsem mu pak celý odpoledne vysvětlovala, že já jsem přece taky holka a hraju si s autama a počítačový střílečky, že to není o pohlaví, ale o povaze a o výchově... no, podruhý už jsem nic podobnýho neslyšela, nicméně počítám s tím, že na tento problém ještě v budoucnu narazíme...