Přidat názor k článku O lidské důstojnosti

Rok 1992, gynekologicka ordinace na poliklinice v centru Prahy. Medialne velmi znamy gynekolog (svym prijmenim podobny soulozi) a ja vyjukana 19ka poprve u gynekologa muze. To, ze pan doktor mi tyka (pry to dela u vsech pacientek) me zarazi, tomu ze ho ocividne obtezuji a ze se pak velmi dobre bavi tim jak lezu podruhe v zivote na gynekologicke kreslo se snad uz ani nedivim, ale to ze ho navic behem prohlidky klidne navstivi nejaky dealer-muz s lekama primo v ordinaci, ze ja tam lezim s roztazenyma nohama nikoho nezajima...to jsem teda nezkousla.
Nepopiram, ze je to mozna ve svem oboru odbornik a specialista, ale v zivote uz bych k nemu nesla. Zajimalo by me - pokud ma ted soukromou ordinaci, zda se ke svym pacientkam chova stejne...