Nejsem ten typ člověka, který jásá radostí, kdykoliv musí k lékařii. Speciálně když se jedná o návštěvu gynekologa.
Po pravde receno, ani nikoho takoveho neznam. Spolecne prani nas vsech asi je: "At to dobre dopadne a at uz jsem zase doma."
Mozna ale ono "dobre dopadne" nam nekdy ke spokojenemu pocitu nemusi stacit. Rada bych srovnala dve nemocnice a svoje zkusenosti v nich. Predem bych rada upozornila na to, ze nechci ani jednu z nich jmenovat, jsou opravdu spise jen prikladem dvou systemu. A navic - pokazde jsem odchazela s pocitem, ze to "dobre dopadlo" a ze po odborne strance bylo udelano maximum.
Nemocnice A - mamografie. Sestra me soupla (lepsi slovo pro to vazne nemam) do prevlekaci kabinky, kde se uz byla jina pacientka, asi sedmdesatileta pani. Dodnes vidim stud v ocich te pani. Nebyla schopna se prede mnou svleknout a tak cekala, az ja odejdu do ordinace. V ordinaci stojim do pul tela naha, nevim co s rukama, a prede mnou sedi tri lekari. A bavime se o tom, kdy by se mi nejlepe hodil termin na tu operaci, aby mi to nekolidovalo se zkouskovym obdobim.
Nemocnice B - onkologie. Sestra me uvedla do vysetrovaci mistnosti a polozila mi nekolik otazek. Mimo jine mi nabidla, jestli nema zavolat z cekarny meho manzela. Ze si vsimla, ze jsem nervozni, a jestli chci tedy slyset diagnozu sama a nebo radeji s nim. Pak mi ukazuje, kam si mohu odlozit a kde najdu jednorazovou kosili. Odchazi, ja se svlekam a beru si tu kosili na vysetrovani. Lekarka zaklepe na dvere a vstoupi. Vysetri me a rekne mi, at se oblecu a prijdu k ni do jeji pracovny. Oblekam se tedy zase v soukromi. V pracovne mi lekarka povi moznou diagnozu, nabidne dalsi vysetreni a probere se mnou vsechna pozitiva i negativa.
Nemocnice A - gynekologie. Svlekam se za zavesem primo v ordinaci lekarky. Pak jdu k vysetrovacimu stolu, kde uz stoji jedna medicka. Alespon si myslim, ze je medicka, nikdo nas totiz nepredstavil. Usoudila jsem to podle toho, ze slysim vety typu: "Vsimnete si barvy cipku" a podobne. Oblekam se zase za zavesem, docela pospicham. Mam pocit, ze pani doktorka nema moc casu, cekarna je plna, a tak hazu silonky do kabelky.
Nemocnice B - gynekologie. Sestra me uvadi do vysetrovaci mistnosti, kde me po zmereni tlaku a zvazeni opousti, abych se mohla v soukromi pripravit. Nez moje lekarka zaklepe na dvere a vstoupi, budu na sedet vysetrovacim stole prikrita jednorazovou prikryvkou.
Moje lekarka se pta, jestli by mi nevadilo, kdyby tentokrat byla vysetreni pritomna i jina lekarka, ktera je tu na stazi. Souhlasim, takze moje lekarka odchazi a vzapeti prichazi i s kolegyni. Predstavuje nas. Po vysetreni se oblekam v soukromi a jdu do pracovny. Jedna se jen o par vet, neco o vitaminech a termin dalsi kontroly, ale prece je mi prijemnejsi prohodit tech par vet, kdyz sedime spolu za stolem, nez na vysetrovacim lehatku.
Ted to vypada, ze mi zalezi jen na tom, kdo me uvidi nahou a kdo ne. Neni to tak. Myslim, ze mi jde o poradi hodnot. Vidi ve mne lekar na prvnim miste cloveka a pak teprve pacienta a nebo naopak?
Vlastne jednou jsem stala na opacne strane - ja byla ten student, ktery se mel ucit. A slysela jsem vyucujiciho lekare, jak k nam mluvi:" A tady se podivejte a tady si sahnete", bez pozadni o dovoleni pacienta. A rozvazal obvaz, abychom videli, se slovy: "Ona to potom sestra prevaze."
Je veliky rozdil, jestli Vas lekar vita s tim, ze zna vase jmeno ( na to staci jedno mrknuti do karty) a nebo zacina rozhovor:"A vy jste ktera?"
Je veliky rozdil mezi lekari, kteri si mysli, ze "pacient nemusi o svem zdravotnim stavu vedet vsechno" a temi, kteri povazuji za pravo pacieta byt plne informovan a slyset vsechna plus i minus. Oni totiz vi, ze takovy pacient si ziska jejich duveru a bude mnohem lepe spolupracovat.
Je rozdil, jestli lekar dokaze vytvorit takovou atmosferu, kdy mate pocit, ze se muzete ptat, a nebo jestli uspechana atmosfera v ordinaci napovida, ze otazkami by clovek jen zdrzoval.
Mozna nekoho napadne, ze to vsechno jsou malickosti a ze nejpodstatnesi je lekarska pece jako takova. Ano, to je sice pravda, ale medicina je obor, ktery nejde odlidstit. Cekam vlidne slovo, usmev a primerenou davku respektu v jednanich na uradech, v obchodech a vsude jinde. A prave kdyz mam obavy o zdravi svych deti a nebo svoje, tak to vlidne slovo, usmev a respekt budu potrebovat dvojnasobne, budu totiz dvojnasobne zranitelna.
Anglicky vyraz pro dustojnost - dignity- pochazi z latiny. Jeho koren je ve slove dignus, ktere prekladame jako worthy, tedy neco cenneho, hodnotneho. Mozna tohle vysvetleni mohu nechat jako tecku na zaver.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.