Všichni jsme lidi

Milá Katko,
všechno co jsi v článku popsala nejsou vůbec maličkosti,ale velice podstatné věci.
Já osobně při příchodu k lékaři taky dost intenzivně vnímám,jestli mě osloví příjmením,nebo jestli je příjemný(á),jetli pospíchá atd.Hlavně u toho gynekologa to žena vnímá jaksi citlivěj.Chodila jsem několik let k jednomu gynekologovi.Když jsem vstoupila do místnosti sestry,tísnili jsme se tam vždy 2-3 ženy,sestra jsi najednou zapisovala potřebné údaje do našich karet,měřila nám TK atd.Pak nás posílala jako ovečky do šatny a my tam čekali až doktor zakřičel naše příjmení.Doktor byl v ordinaci zpravidla v civilu,na tom měl hozený plášť a šíleně smrděl cigaretami.To všechno mi celá léta vadilo,ale zůstavala jsem u něho hlavně z toho důvodu,že ve městě byl jediný gynekolog a za jiným bych musela dojíždět 35km,což s malým dítětem jde dost špatně.Ale když jsem si našla místo kde pořád pracuji (ve městě vzdáleném těch 35km od našeho města),tak jsem si říkala,že doktora změním.Poslední kapka dopadla a já se naštvala,zvedla telefon a přehlásila se k jinému doktorovi se kterým jsem moc spokojena.A co byla ta kapka?Šla jsem si do ordinace pouze pro recept na antikoncepci.První otázka sestry byla "platila jste poplatek za loňský rok?"(rozuměj poplatek ve výši 500,-Kč za to,že mi 4x do roka změří TK a vypíše recept na antikoncepci,kterou si samozřejmě hradím) "nevím" odpověděla jsem "tak já se podívám" dodala sestra.Šikovně se teda podívala,zjistila že poplatek jsem neplatila tak řekla "neplatila,tak ho příště zaplatíte!" Jako by mně polil horkou vodou.Pokud vím a vím to zcela určitě,vybírat nějaké poplatky od pacientů je nezákonné a když už to chtějí lékaři dělat,mají na to pacienty upozornit v čekárně s laskavou prosbou,že to není povinné,ale byli by rádi,kdyby to pacienti uhradili,protože... A tady nic,žádné "zaplatíte to příště?".Nepotřebuji aby mi někdo líbal nohy,ale myslím si,že slušnost je slušnost.Naštvaně jsem popadla recept,zabouchla za sebou dveře a víc mně tam neviděli.Pověstný pohár přetekl.Chápu,že doktor ze mně-potažmo ze všech svých pacientů-žije,to mu však nedává právo chovat se ke mně jako ke kusu nábytku.