Přidat názor k článku Jak si nás našel pes

ahoj, článek se mi moc líbí. Přečetla jsem si i všechny příspěvky. Jsou velmi zajímavé. Některé mi přišly trochu "zvláštní" (například bych nesnesla, kdyby se mi do bytu nastěhoval potkan s rodinkou ba ani malá šedá myška - a to si o sobě myslím, že mám zvířata docela ráda - v tom tedy autorku dotyčné příspěvku obdivuji). Styl a sloh autorky se mi moc líbí. Je příjemně sdílný a svižný. A s jejím rozhodnutím, se naprosto ztotožňuji, jsem přesvědčena, že dcerka měla možnost vidět dobrý příklad řešení takové situace v realitě. Nejde o to, že spasí svět. Jde o to, že udělá vše, co je s jejími reálnými možnostmi a schopnostmi možné a nezabalí to hned na začátku. Mám za to, že snaha tam byla dost znát a bylo tam i kus osobní statečnosti a zodpovědnosti (Přišlo mi, že kamarádka jí v tom moc nepomáhala.). A mimochodem, to že si vezmete domů zatoulaného pejska, vám vůbec nezaručí, že se o vás budou vaše děti ve stáří starat.
Ale nejkrásnější mi přišlo, že to nikoho nenechá chladným, ať už má na věc jakýkoli z uvedených názorů. To je super, díky.