Náš Adámek byl také KP. Jako prvorodička jsem si myslela, že přirozený porod zvládnu. Jeden pan doktor na UTZ mi dokonce líčil, jaké mají miminka s touto polohou krásné kebulky... A tak jsem si na tom svém obláčku nicnevědění plula asi až do 36. týdne, kdy už bylo téměř jisté, že se mimi neotočí. Přesto jsem si s tím hlavu nelámala. Spíš mě udivovaly již zkušené ženy, které vždy doslova hrůzou vyvalily oči a ještě přidaly nějaký odstrašující případ ze svého oklí. Taprve potom jsem začala"pátrat" a bohužel jsem začala zjišťovat, že ty historky byly pravdivé. Musím ještě podotknout, že jsem drobné, útlé postavy, takže i to bylo nakonec jedním z důvodů, že jsem nakonec porodila plánovaným cís. řezem. Sice o 5 dní dříve, než se plánovalo- odešla mi hlen. zátka. Adámek měl omotanou šňůru kolem krčku a jednu nožku napřímenou u hlavy. Neumím si představit, jak by to vše bez cisaře dopadlo... Ze svého oklí vím min. o 10 maminkách, co měli porod KP. My s císařem OK. Ty co měly"přirozeny"porod, se z něj dostávají ještě dnes (3 roky zpět). Pokud ta možnost je, jsem zásadně PRO cís. řez. Také mi bylo zle, ale s odstupem těch 3 let musím říct, že mnohem horší vzpomínky mám, když si vzpomenu na urologické vyšetření...brrr!
Předchozí