Přidat názor k článku Krátká úvaha o "hnědých" dětech

Dobrý den,

na toto téma musím uvést jednu příhodu z naší školky, kterou navštěvuje můj syn. Jeho největší kamarádka je Evelínka - míšenka, která podědila co se týče vzhledu více po svém černošském tatínkovi něž bělošské mamince. Děvčátko je kouzelné a hodně bezprostřední, jak už děti v jejich věku bývají.
Jednoho dne přivedla romská maminka do školky svoji dcerku a když se holčičky setkaly ve dveřích, tak Evelínka pronesla : "jé, ty jsi taky černoška jako já, viď ? ". A než stihla paní učitalka jakkoliv zareagovat, romská maminka začala nadávat, že oni nejsou žádní cikáni (i přesto, že slovo cikán tam vůbec nepadlo) a že je to rasismus a že něco takového by ta černoška vůbec neměla vypustit z pusy. Nedokážu si představit, jak by řádila, kdyby to řeklo bílé dítě, asi by byla ještě sprotší.
Nakonec vlastně na to nejvíce doplatila ona romská holčička, protože jí maminka do školky přestala vodit. Zřejmě se ve svých už hodně dospělých letech stále ještě nesmířila se svojí barvou kůže a je mi jenom líto, že nedá dcerce možnost zařadit se do kolektivu dětí a bezva učitelek, které s tím problém opravdu nemají.

Renata