..stav v mojí rodině je dalo by se říci v tomto smyslu ideální syn 11 let dcera 6 let. O dalším dítěti neuvažujeme,ale kdyby...asi bych raději dcerku..ani nevím proč-snad proto,že dcerku si můžu více načančat,můžem spolu provozovat více holčičích aktivit/panenky,vyšívání,oblékání/. Faktem ale je,že prvorozenému synkovi jsem se daleko více věnovala,má klidnou hloubavou povahu,skvěle prospívá ve škole/8 leté gymnázium/,je cílevědomý a myslím,že i citlivější než dcerka - na ní nebylo už tolik času/když jí byl rok,syn byl v 1.třídě/ a je oproti svému bráškovi daleko aktivnější,živější a zlobivější,hned tak jí něco nerozhází - prostě roztomilé zlatíčko,zkrátka blonďatý andílek s čertem v těle :-).
Miluji obě své děti a jsem moc ráda,že nám se povedl "páreček". Kdybych měla dva kluky,možná bych si holčičku přála natolik,že bychom šli ještě do třetího potomka :-). Na druhou stranu ,syn je víc po mně,jak povahově,tak podobou,jsme si bližší zase spíš jako spřízněné duše a dcerka je po tatínkovi - takový rarach,který baví celou rodinu a manžel nás všechny dohromady krotí :-) -jsme komplet, prostě tým -doufám,že nám to takhle dlouho vydrží...
Předchozí