Přidat názor k článku Pohlaví působí již před narozením

Na přání si, není nic zlého. Také jsem toužila po děvčátku. Nesmírně. Stále jsem byla přesvědčena, že kluka nechci!!! podotýkám, že jako prvorodička jsem nebyla zrovna mladá-naivní. Nevím proč, nedokáži to vysvětlit. zkrátka chtěla jsem dívenku a s jiným jsem nepočítala. Otěhotněla jsem hned a stále mlela jen o dívce. O dítě jsem přišla. Jako katolíka mne hned napadlo cosi o rouhání a pomstě a odplatě. Ale světe div se, když jsem otěhotněla opět, zase jsem mlela jen o dívce.Pamatuji si svou šílenou větu"nevadí, že to bude kluk, fiknem mu kulky" a také si pamatuji, ač každý předpovídal dívenku a dr byl skoupý, že nic není vidět(u holčiček je to prý složitější) a až mi nakonec potvrdil i Dr na UTZ ve 33tt holčičku jako lusk,že dokonce jsem tady na jedné debatě povídala, to bude určitě kluk,že on se spletl, tam byly kulky. Stejně zklamaná-ano zklamaná-jsem běžela domů a totéž povídám mamince. Ona mne ujistila, že to co jsem viděla, bylo "kávové zrno" Tehdy jsem se naprosto spokojeně uvelebila a začala jí říkat jménem. Po narození dcerky, která dnes vydá za 100kluků, jsem byla nadšená. Jistě, chlapce bych přijala, není pochyb, ale nepopírám, že bych byla asi zklamaná. A druhé? Zatím žádné, ale pokud se rozhodnem to zkusit, pak si opět přeji děvčátko. Ale tentokrát počkám do konce a když to bude chlapec, nevadí, děvčátko mám už doma.
Manžel si přál celou dobu také děvčátko a o druhém nepochybuje, že to bude opět dcera:-)