Tak holky nevím. Já jsem u prvního potomka byla celou dobu přesvědčená ž eje to Matěj a a taky jsem mimískovi tak říkala. Manžel celou dobu tvrdil, že je to Lucinka, že ví co dělal.No a si v šestím měsíci jsem mimískovi začal aříkat i Matýsku i Lucinko, no a dopadlo to tak, že nakonec je to Lucinka. Radost jsem měla neuvěřitelnou, ani mě pak už nenapadlo, že jsem si myslela, žeje to kluk. No a druhého potomka, to bylo tak, že když jsem konečně po roce snažení otěhotněla, bylo mi fuk, kdo je v bříšku schovnej. Když jsem řekli dceři, že budeme mít konečně už miminko, tak vyrukovala s tím že se na brášku strašně těší. Podotýkám, že ńa téma pohlaví jsme s ní nikdy nediskutovali, pořád jsem ten rok snažení mluvili o mmiminku. No asi za týde, přišla s tím že bráška bude Kryštůfek Robin. Když nám v e12. týdnu řekli, že je to kluk jak buk, vzali jsme Lucinku za slovo a říkali prckovi Kryštůfek a teď už je Kryštůfek rok a něco na světě a je to naprosto super. Jsem strašně šťasná, že máme párek, jsme z nich nadšení a milujeme je strašně moc.
Předchozí