Kami, dovolím si nesouhlasit. Tak jako ztratí máma syna, ztratí velice snadno i dceru. Prostě každá z nás se musíme smířit s tím, že naše děti mají svůj život a k nám se už vždycky budou vracet jenom na návštěvu. Asi je pravda, že máma si má s dcerou víc co říct a mají k sobě blíž, ale stejně tak blízký vztah může mít klidně i se synem. Myslím, že "jádro pudla" naší společnosti je úplně někde jinde - chlapečci jsou zkrátka ještě pořád (naštěstí ne všude) vychováváni stylem - kluci přece nikdy nepláčí, vaří, žehlí, uklízí a pere jenom maminka, musíš být silný, protože jsi chlap, chlap přece nebude pusinkovat mámu atd. a tak naši budoucí manželé a tatínci vyrůstají v jedince, kteří potlačují své city, než by dali najevo smutek, raději volí agresi a pokládají za samozřejmé, že domácí servis poskytuje manželka ráda a kdykoli.
Předchozí