článek je víceméně statistika, vypočítaná jen ze vzorku, ale až tak nesmyslná mi nepřipadá.
Já vždy chtěla kluka, cítila, že budu mít kluka, jako těhotná 100% veděla, že to bude kluk ... a na UTZ mi řekli HOLČIČKA!!! A teď jsem se musela tvářit radostně a že je to prima, protože nikdo v rodině holku nechtěl, tak aby se na ní psychicky připravili než se narodí. Při narození jsem nebyla zklamaná, ale taky ne nadšená. Časem se objevila láska, úžasná, velká, nekonečná. Ale myslím si, že kdyby to byl kluk, asi bych s druhým dítětem nepospíchala a takhle se do dvou let narodil chlapeček. Miluju ho od prvního pohledu na něj. Je úžasný dokonalý atd.
Svou holčičku miluju, svého chlapečka taky a jen někdy mám výčitky jestli se na ní to zklamání s prenatálního období neprojeví, snad ne. Je přece úžasná, dokonalá atd. :))
Předchozí