Ahoj Olino,
ani nevíš jak tvým rozporuplným pocitům rozumím. Mě teprve UTZ čeká a tak se stále rozhoduju, co je lepší, vědět či nevědět. Ale asi se zachovám jako ty a nechám si to říct, abych se s tím nějak vyrovnala. Moje kamarádka mi říkala, že ze začátku těhotenství si připadala nenormální, protože se vůbec netěšila (nedivím se, člověku je zle a bojí se jak to všechno dopadne), jenže pak se dozvěděla, že to bude vytoužená holčička a od té doby se šíleně těší a všechny obtíže překonává snadněji. Musím říct, že jsem na tom úplně stejně jako ona a jestli to bude kluk, budu se jenom nervovat s tím, jak se dokážu o kluka postarat, jestli ho budu mít dostatečně ráda apod.
Předchozí