Přidat názor k článku Člověk má dělat to, nač má sílu

Ahoj Pavlíno,
Při čtení Tvého článku, jsem se vrátila ve svém životě o skoro 2,5 roku zpět, kdy se mi narodil Matýsek. V porodnici jsem se po 3 neprospaných dnech a nocích málem zhroutila, ostatní miminka si vesele chrupkala, já si málem neměla čas skočit ani na záchod.
Doma to nebylo o moc lepší. Přes den Matěj usnul několikrát tak 10-15 minut, v noci se budil každou chvíli, plakal, stačilo mu jen trochu si cucnout z prsu a byl klid. Na chvíli. J Musela jsem ho na rukou uspávat, vzpomínám si na svou „oblíbenou“ noční trasu – ložnice, chodba, kuchyň a zpět, Matěje v peřince na rukou. Když začalo svítat, vždycky jsem si oddechla, znamenalo to, že další noc hrůzy máme za sebou.
Byla jsem na všechno sama, manžel odešel ještě když jsem byla těhotná, občas mi malého pohlídala ségra nebo neteř (někdy se zadařilo ho uspat v kočárku, ale to se s ním muselo pořád houpat, jinak byl hned vzhůru), to jsem okamžitě upadala do spánku, abych načerpala aspoň nějaké síly. V domácnosti jsem se omezila jen na ty nejdůležitější úkony.
Taky jsem slýchala – vydrž, po 6-ti týdnech…., po půl roce… se to změní. No, žádné zázraky to sice nebyly, ale věř, že časem se to opravdu změní. Od toho půl roku se to trošku začalo lepšit, v 1 roce se budil tak 3x za noc a od 2 let spí celou noc.
Dneska je to pořádně aktivní klučina, mívá „vztekací“ dny, ale není to zas taková hrůza. (Nebo, že bych byla už nějak zocelená? J ) Teda i dneska občas večer sedím zcela bez energie, zatímco Matěj má té své pořád na rozdávání, ale tomu se dnes spíše už jen směju.
Pavli, když jsem na tom byla jako ty, bylo pro mě ohromným povzbuzením, když jsem někde četla, že někdo prožíval totéž, co já a že se to časem změnilo, takže věř, že takhle vřískající a nespavé dítko nebude pořád, možná to bude ještě nějaký ten pátek trvat, ale URČITĚ BUDE LÍP. Když máš chvíli čas, přehlídni kupu prádla nebo neumyté nádobí jako širé rodné lány a lehni si nebo jen tak odpočívej a nabírej síly a energii. Jednou tohle šílené období skončí a odměnou Ti bude zdravý, čilý prcek, který k Tobě v mezičase mezi „demolicí“ nádobí a rozhazováním hraček přiběhne, chytně Tě kolem krku a řekne „mám tě rád maminko“.