Přidat názor k článku Člověk má dělat to, nač má sílu

Chci se připojit k těm maminkám, které MĚLY stejný problém, ale už NEMAJÍ. Fakt to přejde a tohle příšerné období vám bude připadat už jenom jako vzdálená noční můra. Vydržte, držím palce. Vyzkoušela jsem všechno, marně. Syn z toho jednoho krásného dne prostě vyrostl (těsně po prvních narozeninách), začal spát a přestal plakat. Nevím, čím to bylo na začátku, myslím, že časem už jsem na tom měla pochopitelný podíl i já. Jakési očekávání, že to jinak nebude, že se vzbudí, že začne křičet. Neměla jsem fyzické síly na to, abych mohla dělat něco s těmi psychickými. Zařídila jsem proto všechno tak, abychom nic nemuseli. Částečně jsme se tím izolovali od okolí, ale jenom dočasně. Teď je báječný, usměvavý a spavý. Takže ještě jednou: hodně štěstí.