Přidat názor k článku Člověk má dělat to, nač má sílu

Milá Pavlínko, možná Vám moje rady nepomohou, ale moc bych Vám to přála. Nevyspala jsem se 8. měsíců. Vstávala jsem ke kojení každou 1-2 hodiny. Druhý den jsem byla jako mátoha, taky mi bylo zle. Byla jsem naštvaná na manžela, že se odstěhoval do jiné ložnice / dojíždí do práce, vrací se večer - takže žádná pomoc/, na babičky, že jsou jen na ozdobu. Počítala jsem dny, týdny a měsíce a věřila, že se určitě už zítra vyspím. Zlomilo se to tak, že jsme z legrace našemu klučíkovi začali říkat pohodář. Ne žádný křikloun, brečoun...Dost jsme se u toho nasmáli.Dneska je synovi 15. měsíců a opravdu si to všichni užíváme. Říkám si, že ze mne cítil stres. Představovala jsem si to prostě jinak. Myslela jsem,že všechny děti jsou jako dítě mé sestry, které pořád jen spalo. Ale každé dítě je opravdu jiné. Važte si ho, už brzy Vám to vrátí. Poběží k Vám, dá Vám velkou pusu a bude Vás objímat. Nikdy jsem neslyšela, že by měl být hyperaktivní a vzteklý. Naopak jsem četla, že jsou ubrečené děti chytřejší a schopnější, víc toho v životě dokáže. Nemyslím si, že dítě, které prosedí půl dne na místě je hodnější, ale hloupější - jedno takové znám a nic neumí, ale určitě to dožene. Je to Vaše mláďátko a jste tu pro něj. Přeju moc a moc sil. Už brzy bude líp. Mrňous se utahá a bude chrupat jako medvěd. Párkrát se vyspíte a nebudete věřit, jak jste to mohla dokázat... Držím palce. Eva.