Mám skoro 2 a půl letou dcerku. Do roka plně kojenou. Právě dnes je to měsíc, kdy úspěšně NEKOJÍM. A bylo to těžké. Dcera do roka odmítala jakýkoliv příkrm, takže byla plně kojená. Mě to vyhovovalo, bylo to levné, zdravé, stále správná teplota, vždy a všude po ruce,... Výhod je spousta. Pak přišlo rozhodování, jestli už je správný čas na to, abych s kojením přestala. Připadalo mi to těžké, v roce a půl jsem stále kojila asi 4-6x denně. Ve dvou letech mi už i dětská lékařka doporučovala přestat. I já věděla, že už jí to moc nedává, že je to jen zvyk a pro mě už zátěž. Ale nedokázala jsem to. Musím říct, že kdyby Leonka tak úžasně nespolupracovala tak kojím i dnes. Pak už to bylo jen na spaní (2x denně). Nejdřív jsem scháněla cokoliv, co by mi zastavilo tvorbu mléka. Po existujícím preparátu mi bylo moc špatně,z bylinek mi poradili šalvěj, ale ta nefungovala. Stahování taky nepomohlo a na drastickou metodu - pepř na bradavky - jsem nechtěla přistoupit. Nakonec jsem se domluvila s kamarádkou, která si Leu nechala přes noc. Usnula v pohodě. Druhý den na polední spaní jsem ji "uvozila" v autě. Večer jsem si prsa zavázala obvazem a řekla jí, že je mám nemocné - kdyby plakala a přemlouvala mě, tak jí dám. Pofoukala mi je. Několik dalších dní jsem si prsa zavázala, když jsem jí šla uspat, aby viděla, že jsou pořád nemocná. Ještě dnes se občas zeptá, ale ZVLÁDLI jsme to. Bylo to fakt těžký,hlavně pro mě. Píšu to jen proto,že stále všude čtu jen kojit,kojit a kojit, ale nikde jsem nesehnala radu, jak přestat nenásilně kojit.
Předchozí