před 28 lety se mi narodil pomocí kleští syn. Nekojila jsem, hned byl převeden na feminar. Týden byl hodný a pak to začlo. Nejed, nespal , vedne-vnoci řval. Měl 3,5 kg a hlas jako zvon. Celá ulice věděla, kde bydlíme. Bylo to zdravé dítě, alespoň po fyzickén stránce a tak měl hlas opravdu neobyčejně silný. Jinak prospíval ,ale nechtěla jsem , aby si "vyřval kýlu" a tak jsem ho začala stále nosit i po domě, v kuchyni a všude. Jako černošky v buši. Také jsem nespala, váha šla rapidně dolů. Zato svaly mi zesílily jak přibýval na váze a syn stále řval. (Při nošení méně). Naučila jsem se to brát jako "normál". Přibýval na váze dobře, v 6 měsících už seděl, to trochu na řevu ubral, protože z "domácího" pojízdného kočáru viděl a to ho bavilo. Domácí kočár jsem tahala i na záchod. Měl vlastní postýlku, ale v ní snad nikdy nespal. Tatínka jsme nechali v ložnici, aby se alespoň on vyspal, když musel vydělávat penízky a já s mládětem jsem spala v dětském pokoji na gauči a mladého stále u sebe - to je na gauči , protože vložit ho do jeho postýlky by ho tak rozčílilo, že by nespal nikdo celou noc. Velmi brzy začal chodit a tím řevu ubylo. Zase se začal vztekat a válet se po zemi. A opět řval na plné pecky. Nepomohlo nic, než ho prostě nechat řvát. Nakonec je to jeho právo. Dokonce , když už byl asi 3 letý , když jsem řekla, že ho nechci poslouchat, odešel řvát na záchod a vydržel to tam snad hodinu. Dost se změnilo po narození dcery. To mu bylo 15 měsíců Novorozenec ho totiš začal budit. Sám si dal na ucho polštář a spal lépe než kdy jindy. Druhé dítě naštěstí jen papalo a spinkalo. Syn má za sebou nyní uspěšně vysokou školu. Spí velmi tvrdě ale vždy mu stačilo jen pár hodin. Od 2 let nespal po obědě. Chce to velkou trpělivost a snad ten řev brát jako normální věc, která k výchově některého miminka patří.
Hodně sil a trpělivosti Vám přeje jedna mamina.
Předchozí