Přidat názor k článku Člověk má dělat to, nač má sílu

Ahoj Pavlí,
plně chápu, co prožíváš.Kdyby mě někdo řekl,že je to normální,že dítě je normální(jen prostě řve,nespí,stále blinká,pořád se kojí) i já jsem normální(nevyspaná,celý den v noční košili,prsa :((,snídající večer,psychicky na dně,co dělám špatně...to znáš),asi bych fakt brečela štěstím.Nejvíc mě deptalo,že všichni říkali,jak je to nenormální a všechny stejně staré děti jen jedly a spaly.Miminko jsme moc chtěli,všechno bylo OK.A mateřství bylo jako přízrak.Máme sice babičky,ale k čemu je to dobré,když kojím po hodině či dvou?V 1,5roce se malý sám odstavil od kojení a já abych se nezbláznila, šla jsem do práce a šoupla ho babičkám.Samy se nabídly,tak jsem toho využila.Když brouček usne ve 23h.,ráno mezi 3-5h. vás vzbudí růžový a vyspaný(samozřejmě se budí ještě i mezi spánkem)tak vy svět moc růžově nevidíte.Pak se to přenáší na dítě.myslím,že to byla typ. ponorková nemoc.Vše se o moc zlepšilo.Ale spíme v noci až teď(když není horko,zima,nelezou zuby,nemáme teplotu,rýmu, moc zážitků...:))).A po obědě i 3 hodiny!!! A to,že neprochrápal svůj první rok života(10-20min. po kojení fakt první půl rok stačilo)je hodně poznat.Nějak toho stačil pobrat rozumem víc,než ti, co tak krásně jedli a spali.Ale až budu mít odvahu mít druhé dítě,klidně by mohlo jen jíst a spinkat,abychom to všichni ve zdraví přežili:)I když matka vydrží víc,než člověk(Ale aby to vydržel i táta).